A je tu jaro....
Jaká jídla se jedla na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu, na Boží hod a na Velikonoční pondělí? Vzpomínáte si? Připomeňme si společně symboliku Velikonoc a zkuste si nějaké tradiční jídlo doma s dětmi uvařit.
Je tu jaro! A s ním i Velikonoce – nejen pro křesťany jeden z nejdůležitějších svátků roku. Letos je sice opět prožijeme jen v úzkém rodinném kruhu, ale proč si je třeba právě proto neudělat trochu jiné, tradičnější. Vždyť Velikonoce nejsou jen beránek, pomlázka, vajíčka a mazance. Zkusme je letos pojmout trošku tradičněji.
Zelený čtvrtek
Jak už sám název napovídá, prim v kuchyni povedou zelené pokrmy. Uvařte si pučálku z naklíčeného hrachu, špenátovou nebo hráškovou polévku, kam to jen půjde, přidejte zelené jarní bylinky a určitě nezapomeňte na mladé kopřivy, petrželku, pažitku. Mladé rostlinky v sobě mají spoustu vitaminů a minerálních látek, především vitaminu C a to ve formě pro naše tělo mnohem lépe vstřebatelnější než nejrůznější multivitaminové tablety.
V tento den proběhla Poslední večeře Ježíše.
Velký pátek
Dle tradic to byl den nejpřísnějšího půstu. Ježíš byl ukřižován a pohřben. Tradiční postním jídlem bývala ryba. Tuto tradici bych doporučovala dodržet. Doplňte ji třeba pečenou zeleninou a máte skvělé a vyvážené jídlo. Pro koho byla ryba příliš drahá, nahrazovaly ji bramborové placky ve tvaru ryby. Já nedávno ochutnala tenké bramborové placky potřené humusem s cibulkou a mohu je jen doporučit. Také se vařila polévka z kysaného zelí, fazolí, brambor a špenátu. Vyzkoušet můžete i tvarohovou pomazánku s listy medvědího česneku a žitném kváskovém chlebu doplněné o kimchi pro získání probiotických kultur a posílení střevního mikrobiomu.
Bílá sobota
Byl to den, který se nesl ve znamení smutku a rozjímání.
Jedla se nádivka, kterou většina z nás připravuje i v současné době. Ne každému ale vyhovuje ta klasická z bílého pečiva. Pokud chcete změnu, zkuste nádivku z kuřecího nebo krůtího masa spojenou sněhem z bílků a doplněné spoustou zelených bylinek – špenátové listy, kopřivy, hladkolistá petržel, medvědí česnek…
K sobotě také patří mazance – bochánky z kynutého těsta navrchu naříznuté do kříže. My je známe především z bílé mouky, ale naši předci je zadělávali žitným kvasem stejně jako chleba a mouka, protože nebyla tak jemně vymletá, obsahovala více vlákniny a minerálních látek. Zkuste alespoň část bílé mouky nahradit celozrnnou. Vaše zažívání to jistě ocení.
Neděle – Boží hod velikonoční
Sláva, radost, konec půstu. Tento den byl věnován především masu – vařil se masový vývar a na stole nechyběl beránek – ať již ten z masa nebo z těsta. Připravovala se ale i ostatní mláďata jako jsou kůzlata, králíci nebo holubi. I dnes je jehněčí maso jednou z vybraných pochoutek.
Velikonoční pondělí
Pro mnohé se Velikonoce smrskly pouze na tento jeden den a to hlavně díky koledování, případně novodobému zvyku – dostat za koledu alkohol.
K tomuto dnu ale neodmyslitelně patří malovaná vajíčka jako symbol nového života. Zachovejme si tento zvyk i pro letošní, tak trochu jiné Velikonoce.
Buďme všichni zdraví.
