Kdyby každý jedl fazole místo hovězího masa…

Jedna změna ve stravování by mohla přiblížit Spojené státy americké k jejich cíli o snížení množství skleníkových plynů.

Ekonomická úzkost je objevující se stav, takto nazvaný v roce 2011 americkou psychologickou asociací a popsaný jako hrůza a bezmoc, která přichází společně se sledováním pomalu dopadajících změn na klimatické změny, obavy z budoucnosti pro lidi samotné, jejich děti a další generace.Není to formální diagnóza. Úzkost je definována nadměrně velkým stresem vyvolaným daným podnětem. V tomto případě je podnět reálný, stejně jako škodlivé účinky stresu na lidské tělo.

Takže co?

Helen Harwatt je výzkumná pracovnice v oboru ekologického stravování, zaměřená na budování výživového systému s cílem vybalancovat hodnoty lidského zdraví a jeho udržitelnosti. Zajímá se o politiku, v reálu však řeší otázku, jak moc může očekávat změnu pod takovým vedením. Z toho důvodu ona a její kolegové dali dohromady výzkum zaměřující se na maximalizaci dopadu jedince. Stejně jako mnoho věcí v životě, tento výzkum vedl k zamyšlení se nad otázkou stravovacích návyků.Dříve Harwatt a tým vědců z oregonské státní univerzity a univerzity Loma Linda spočítali pouze to, co se stane, když každý Američan udělá jednu změnu ve svém stravování a to upřednostněním fazolí před hovězím. Zjistili, že kdyby (hypoteticky) každý upřednostnil fazole před hovězím, tak by to Spojené státy přiblížilo mílovými kroky k jejich cíli o snížení množství skleníkových plynů, což bylo slíbeno bývalým prezidentem Barack Obamou v roce 2009.

Je to tak, že i kdyby nenastala změna v energetické infrastruktuře či dopravním systému, nebo by lidé nepřestali konzumovat kuřecí maso, vepřové maso, nebo vejce a sýr, tak pouze s touto jednou změnou „upřednostnění luštěnin před hovězím masem“ by redukce skleníkových plynů dosáhla 46 až 74% potřebných k přiblížení se cíli z roku 2009. „Myslím si, že zde chybí povědomí o tom, jak velký dopad může mít již zmíněná změna.“ řekla Harwatt. Už v minulosti zde byly analýzy o ekonomickém dopadu veganství a vegetariánství, ale tato studie je nová pro myšlenku, že by obětavost lidí zapříčinila takové změny, na kterých by se dalo dál stavět. Relativně malá změna v podobě jednoho jídla dne by mohla mít silnější dopad na životní prostředí skrze životní styl jedince, více než zmenšování osobních automobilů nebo pečlivosti ve vypínání žárovek a určitě více než snižování množství vody při sprchování.

Sója je využívána jako krmivo pro více než 38 000 kusů dobytka pro jejich růst, což znamená 900 tun krmiva denně. V reálu to znamená, že toto obrovské množství sóji je přijato dobytkem za účelem nabrání svalové hmoty, která je následně exportována do celého světa jako další potrava v podobě hovězího masa. V průběhu tohoto potravního žebříčku krávy vyprodukují mnohem více skleníkových plynů a zkonzumují spousty a spousty kilokalorií, než kolik jich je v závěru obsaženo v samotném mase z nich. Toto odlesňování pralesů kvůli chování dobytku a pěstování luštěnin pro jejich krmení je nesrovnatelně větší, než kdyby bylo takové množství luštěnin pěstováno a následně konzumováno lidmi jako primární produkt.

Tento neefektivní proces je přítomen v obrovském měřítku. Brazílie, světově největší vývozce červeného masa, vlastní něco okolo 212 milionů kusů dobytka. Podle organizace spojených národů (mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny uznávané státy světa vyjma Vatikánu – k říjnu 2020 má 193 členských států.) 33% orné půdy je užíváno pro pěstování krmiva pro hospodářská zvířata. Ještě horší skutečnost, 26% suchého povrchu Země bez ledu je používáno jako pastva pro hospodářská zvířata. Sečteno a podtrženo, téměř třetina celkového povrchu Země je využívána pro produkci masa a masných produktů.  

Toto vše znamená, že většina celosvětové úrody luštěnin je skrze trávící trakty dobytka přeměněna v jejich maso a to poté předkládáno lidstvu, jako potrava. Kdyby Američané vyměnili jejich hovězí z talířů za luštěniny, uvolnilo by se tak 42% úrodné půdy, na které by se následně mohlo pěstovat jídlo na rostlinné bázi.

„Opravdový paradox na této věci je, že klimatický dopad není nijak politický regulovaný a hlídaný.“ říká Harwatt. „Může to být silně pozitivní a motivující věc pro konzumenty vědět, že mají významný dopad něčím tak jednoduchým, jako je konzumace luštěnin namísto hovězího masa.“

Ona a její kolegové shrnují v deníku Climatic Change: „Zatímco tato aktuální skutečnost není rozpoznána jako klimaticky politické řešení, scénář „fazole za hovězí“ nabízí významné zmírnění klimatických změn a jiné průmyslové výhody, naznačující vysoký potenciál při výměně požívání zvířat za rostlinnou stravu. 

Scénář „fazole za hovězí“ se zdá být jen na nás.

„Myslím si, že je to tak snadno uchopitelný koncept, že může být méně náročný než jako celistvá změna ve stravování,“ říká Harwatt. Slova vegetarián a vegan potlačují myšlení některých lidí, ohledně toho, co znamená jíst dobře – stravovat se zodpovědně a svědomitě. Scénář „fazole za hovězí“ je ekvivalentem pro efektivní altruismus (zjednodušeně – nebýt sobecký) – zaměřující se na to, kde tyto výhody přinesou největší zisk.„Je to opravdu ten nejhorší druh přístupu? Hledání nejurgentnějšího místa v potravinovém systému v pojmech skleníkových plynů a emisí z nich a co by mohlo být náhradou za bílkoviny a kalorie a zároveň získávání výhod pro naše zdraví?“

 Přeloženo z upraveného originálu “If Everyone Ate Beans Instead of Beef” patřícího The Atlantic - James Hamblin pro vydání do aplikace Pocket.Následně přeloženo - Jakub Bolek pro účely blogu I love Hummus a přinesení jeho čtenářům zajímavé informace ze světa.

Máme potřebu napsat pár řádků pro shrnutí a závěr k článku, který jsme pro vás z anglického originálu přeložili a poskládali tak, aby byl pro česky mluvící a čtoucí čtenáře srozumitelný. Informace v článku jsou zaměřeny na Spojené státy americké a jejich ekonomiku a politiku. Naléhavost této skutečnosti je však daleko rozsáhlejší. Minimálně do evropských zemí, jako je právě naše Česká republika.

Je určitě na místě se nad tímto tématem zamyslet. Každý po svém a v rámci svých možností i konat. Zkuste se podívat do svého nákupního košíku při jeho vybalování na kase. Je všechno živočišného původu nutné k zakoupení? Neexistuje náhražka daného produktu? Dnešní doba přináší mnoho alternativ. Od majonézy po plátky do burgerů či věrné napodobeniny masných výrobků, jako je „mleté maso“ skvěle se hodící do špaget nebo veganské sekané. V mnoha případech není potřeba se bát o množství obsažených bílkovin a jiných nutričních látek. Mnoho studií dokazuje, že vyvážená rostlinná strava (stejně jako vyvážená běžná strava zahrnující maso a mléčné výrobky) obsahuje dostatečné množství veškerých pro tělo nezbytných látek. V některých případech je rostlinná strava mnohem bohatší a lépe stravitelná na základě obsažené vlákniny.

V článku jsou uvedeny z luštěnin hlavně fazole. Cizrna, jako druh fazolí a také hlavní hrdina v hummusu je bohatou plodinou na bílkoviny, komplexní sacharidy, vitamíny, minerály, stopové prvky a vlákninu. Má příznivý vliv na trávení, kardiovaskulární systém a hladinu cukru v krvi. Kromě toho má konzumace cizrny antioxidační účinky a poskytuje pocit sytosti. Je tak efektivní v redukčních dietách, které sníží vaší hmotnost společně s náporem na klouby a zpevní tak kromě vašeho psychického zdraví i zdraví fyzické.  

Závěrem pár slov za nás za všechny z firmy I love Hummus. Založení naší firmy bylo v době, kdy jsme moc dobře věděli, že koncept živočišného stravování není jediná možnost. Od začátku jdeme rostlinnou cestou. Ať už se bavíme o hummusu, ve kterém je hlavních pět surovin rostlinného původu (cizrna, tahini, extra panenský olivový olej, mořská sůl, citronová šťáva) nebo o kimchi, kam jsme místo rybí omáčky přidali omáčku sojovou a vytvořili tím tak veganský pokrm, který bude přístupný všem vyznavačům kvalitního jídla.

Základem je jít do toho a vzít trochu zodpovědnosti na sebe. Je přeci nový rok a s ním přichází obrovské množství předsevzetí. Pevně věříme, že jich máte hned několik a stejně tak věříme, že se ve vašem životě najde čas a energie na jedno takové, které pomůže jak vám, tak i celé planetě a budoucímu životu na ní.

Nikdo tu nejsme jen jednou ;-)