Hummus je s námi už od samotného začátku. Zrodil se jako myšlenka v lepší a zdravější zítřky, kde ho následovalo naše Kimchi, které začíná nabírat vítr do plachet a stává se tak běžnou součástí v mnoha domácnostech po celém světě. Věříme, že naše Miso pasta půjde ruku v ruce s našimi plány a sny, a že vytvoří stejný zdravý základ vašeho života, jako právě zmíněný Hummus a Kimchi. 

Miso je tradiční japonská potravina používána jako hlavní přísada do Miso polévky, ale také jako univerzální dochucovadlo do všech ostatních slaných pokrmů. Úprava fermentací zanechá v Miso pastě signifikantní slanou chuť a doslova živý základ. Proč živý? Podrobnosti najdete v předešlém článku - Kouzlo fermentace a její přínosy

Výroba MISO pasty

K přípravě Miso pasty jsou nejčastěji používány druhy obilovin jako je ječmen a pšenice. Sojové boby se nejdříve uvaří a následně obohatí fermentačním činidlem v podobě houby Aspergillus oryzae, aby vzniklo koji (o koji níže).

K uvařeným sojovým bobům, rýži nebo jiným obilovinám s fermentující houbou se přidá sůl společně s čistou vodou a vše se umístí do kádí. Tato směs se přikryje poklopem a nechá se nějakou dobu pracovat. 

Přikrytí je výkvětem několika let zkušeností, kde se až 20ti kilogramové kameny skládají na sebe do podoby pyramidy. Toto uskupení zajistí rovnoměrné zatížení kádí (oke), které jsou tak chráněné před častým zemětřesením. V tradiční výrobě dostávají přednost dřevěné kádě, které jsou prvních 20 – 30 let, jako nové, používány k výrobě saké a poté jsou dlouhá desetiletí využívána právě k fermentování Misa. Nejedná se přitom o žádné malé kádě, tyto kolosy dokáží pojmout až 6 tun směsi.

Celkovou dobu směsi pod poklopem určuje klima a dostupnost surovin v různých regionech. Od těch teplejších, kde stačí 5 dní, tak po stabilní klima, kde se směs nechá bez jakýchkoli dalších zásahů kvasit až 3 roky. Tří leté Miso dosáhne chuťové komplexnosti, díky přirozeným klimatickým změnám a namnožení mnoha druhů mikroorganismů. 

Koji (kodži)

je obdoba kvásku. Spojení houby Aspergillus oryzae s rýží, ječmenem, pšenicí nebo sojou se umístí do speciálních inkubačních místností na tři dny. Tyto místnosti se nazývají Muro a je zde udržována stále stejná teplota a vlhkost. Správná výroba Koji je celoživotní zkušeností a rodinným tajemstvím, které se předává z generace na generaci. Jedna taková generace vyrábí Miso takřka 700 let, od roku 1337. Nese jméno Maruya, pochází z japonského ostrova Honšú a právě ve 14. století se zasloužila o dostupnost pro běžné obyvatelstvo. Do té doby bylo Miso považováno za exkluzivní zboží a prostředek k dosažení dlouhověkosti, který si mohla dopřát jen ta nejvyšší sociální třída.

Léčivá síla Miso pasty. Proč ji zařadit do jídelníčku?

• Už samotný fakt, že je Miso pasta fermentovaný produkt, nám dává hned několik důvodů pro jeho konzumaci. Fermentované potraviny jsou bohaté na veškeré minerální látky a vitamíny.
• Je zdrojem předem zpracovaných živin, na které naše tělo nemusí vynaložit tolik energie, jako je tomu u nezpracovaných potravin. 
• Čínská medicína využívá Miso při kožních problémech, kde se nechá na postiženém místě po dobu 30 až 60 minut. Po setření je kůže vláčná, tudíž nepraská a nekrvácí.
• Podporuje tvorbu žaludečních šťáv, které urychlují přesun částečně natrávené potravy dál do střev, kde se pomocí stěn přesunou veškeré potřebné živiny dál do celého těla. 
• Vyživuje krev a kůži. 
• Obsahuje značné množství železa, které je nepostradatelné pro správnou stavbu krve. 
• Váže na sebe těžké kovy a odvádí je z organismu. Potvrzeno v r. 1972. Za druhé světové války Dr. Shinichiro Akizuki léčil oběti atomové bomby jen několik kilometrů od nulového bodu. On ani jeho personál netrpěli obvyklými účinky radiace. Každý den pili Miso polévku. 
• Při každodenní konzumaci se také začnou objevovat jistá spojení, která ruší účinek některých rakovinných bujení. 

Barva misa vám napoví o chuti

Chuť pasty je snadno rozpoznatelná zkušenějším okem podle samotné barvy. Čím světlejší Miso, tím jemnější chuť. Tmavší barvy napoví slanější a plnější chutě, kterých je třeba do pokrmů daleko menší množství, než je tomu u světlejších odstínů. 

Jak používat miso pastu v kuchyni? 

Základním využitím je smíchání s horkou vodou a následné dochucení polévek či omáček. Spojením Miso pasty a másla vytvoříme jedinečné máslo, které může být základem na čerstvě upečený chléb a zpestřením jídelního stolu u grilu. S máslem jsou skvělá míchaná vejce.

Miso se přirozeně hodí k houbám, tudíž bramboračka je tím pokrmem, kde můžete začít experimentovat. S misem připravíte chutný salátový dresink, stačí smíchat miso s jablečným octem, citronovou šťávou a kapkou medu. Náš tip - Miso smažená rýže.  

Na začátku byla cizrna... 

Od samotného začátku naší cesty věříme v jednoduchost. Tu vidíme ve využití našich lokálních zdrojů. V Japonsku je to samozřejmě rýže a sojové boby, přesně tak, jak praví jejich tradice. Tradice jakékoliv země vždy vyústí v lokálnost daného kraje. U nás je to ječmen a už známá cizrna z Hummusu. Vše v bio kvalitě. BIO z důvodu, že pomocí tohoto druhu zemědělství do jisté míry kompenzujeme desítky let ruinování a znehodnocování úrodné půdy a vracíme se malými krůčky zpět ke kořenům. 

Cirzna. Nám bližší než soja a hned druhá nejvyužívanější fazole na světě. Jako každá luštěnina je i cizrna bohatá na komplexní sacharidy, vlákninu, bílkoviny a spoustu vitamínů a minerálů. Přítomnost bílkovin ocení samozřejmě všichni. V případě vegetariánů či veganů se cizrna či jiná luštěnina stane součástí jídelníčků na denní bázi. 

Díky našemu Hummusu máme s cizrnou dlouholeté bohaté zkušenosti a kvalitní zdroje, které se nebojíme využít v dalším produktu, kterým vám jako na dlani přinášíme, jako nový kulinářský zážitek ve stoprocentní kvalitě.