Můžeme vylepšit střevní mikrobiom?
V současnosti existuje nepřeberná nabídka firem, které za větší nebo menší peníze nabízejí probiotika, někdy i na míru, která zaručeně „vylepší“ náš mikrobiom. Má to několik háčků. Pojďme se na ně podívat.
Co je zdravý mikrobiom?
Složení zdravého mikrobiomu neznáme, ale velmi silně tušíme, že pravděpodobně nebude univerzální, ale specifické pro každého jedince vzhledem k jeho věku, fyziologické situaci, prostředí, kde žije a podobně. Kromě toho, probiotika, tedy živé bakterie, mají omezenou možnost se ve střevě dlouhodobě usadit a zásadně složení mikrobiomu ovlivnit. A ještě by se pár zádrhelů našlo …
Jak zlepšit stav vlastního mikrobiomu?
To však rozhodně neznamená, že není možné se o zlepšení stavu střevního mikrobiomu pokusit. Klíčovým slovem je „dieta“. I když neexistuje jedna správná „zdravá“ dieta, jejíž dodržování automaticky povede k prospěšnému nastavení střevní mikrobioty, lze odvodit některé zásady, které jsou pro systém mikrobiom-hostitel přínosné.
S několika málo výhradami je vhodné výrazně zvýšit podíl a rozmanitost rostlinné složky v potravě. Výstupy z American Gut Project, v jehož rámci bylo od roku 2012 analyzováno více než 15 000 vzorků stolice především od obyvatel USA, Velké Británie a Austrálie, ukazují, že riziko incidence obezity, kardiovaskulárních chorob a diabetu 2. typu je významně nižší u osob, které mají ve svém jídelníčku 30 a více druhů rostlinné potravy týdně než u skupiny, která uvádí 10 a méně druhů rostlinné potravy týdně.
Empirické zkušenosti týkající se prospěšnosti vlákniny i detailnější znalosti o biologii střevního mikrobiomu vyústily v řadu intervenčních studií zaměřených na potenciální terapeutický efekt vlákniny na vybrané metabolické a zánětlivé markery u civilizačních chorob. Charakteristickým rysem výstupů z těchto studií je vysoká individuální variabilita. I když většinově byl vliv vlákniny hodnocen jako pozitivní, existuje určitá část subjektů, kteří na tento typ intervence nereagují. Pozitivní vliv vlákniny se může projevit pouze v případě, že je střevní mikrobiota schopna konkrétní typ vazby rozštěpit, substrát fermentovat a vytvořit prospěšné metabolity. Charakteristickým rysem industrializovaného mikrobiomu je nižší diverzita enzymů schopných štěpit vlákninu a je pravděpodobné, že absence efektu vlákniny u některých jedinců lze vysvětlit neschopností jejich střevní mikrobioty substrát fermentovat.
Snížená schopnost industrializované mikrobioty využívat některé typy vlákniny může limitovat její terapeutické využití, ale i tak existuje možnost střevní mikrobiotu dietně podpořit. Studie ze Stanford University srovnala vliv intervence fermentovanou a nefermentovanou vlákninou na hladinu zánětlivých parametrů (doi.org/10.1016/j.cell.2021.06.019). Zatímco odpověď na vlákninu byla diverzifikovaná, tj. u části účastníků se zánětlivý status snížil výrazně, u části mírně a u některých dokonce došlo k vzestupu zánětlivých parametrů, u skupiny intervenované fermentovanými potravinami došlo jednotně ke snížení parametrů zánětu. U této skupiny se navíc zvýšila alfa diverzita střevní mikrobioty. Naproti tomu u skupiny se zvýšeným přísunem obyčejné vlákniny (ovoce, zeleniny) se zvýšila rozmanitost enzymů schopných vlákninu štěpit. Autoři vysvětlují tento výsledek lepší dostupností fermentované, tedy již naštěpené vlákniny.
Co tedy doporučit závěrem?
Dbejte na správný jídelníček své mikrobioty v podobě dostatečného množství vlákniny. A pokud máte s „obyčejnou“ vlákninou, tedy zeleninou, ovocem nebo luštěninami problémy, nezoufejte a zkuste, jestli by vašim mikrobům nechutnala lépe ta fermentovaná.
